Poslední novinky

Sedavý způsob života a dlouhodobé sezení představují významný rizikový faktor pro bolesti zad a další muskuloskeletální obtíže. Moderní populace stráví vsedě průměrně téměř 8 hodin denně, což vede odborníky k hledání zdravějších způsobů sezení. Jednou z alternativ klasické kancelářské židle je klekací židle (lidově “klekačka”), která byla poprvé představena v 70.–80. letech s příslibem zdravější ergonomie. Klekací židle má dopředu skloněný sedák a opěrku pro kolena, čímž nutí sedícího do polohy s větším otevřením úhlu v kyčlích a s pokleknutím.

Již v roce 1987 byla v prestižním lékařském časopise Spine publikována první studie ověřující deklarované přínosy tohoto typu sezení​. Tato studie a následný výzkum v posledních letech přinesly řadu vědecky podložených poznatků o vlivu klekací židle na páteř, svalovou aktivitu a bolest zad. Následující článek shrnuje aktuální evidence-based zjištění z odborných studií.

Klekací židle představují alternativu zdravého sezení, která propojuje dávné východní tradice klečení s moderním západním přístupem k ergonomii. Zatímco v mnoha kulturách bylo klečení běžnou součástí života – při jídle, meditaci i modlitbě – v západním světě dominovalo po staletí klasické sezení na židli. Teprve ve 20. století se začalo naplno hovořit o negativních dopadech statického sedu na lidské zdraví, což vedlo k hledání nových řešení. Klekací židle se z tohoto hledání zrodila jako výsledek kombinace starých moudrostí s novými poznatky o lidském těle, pohybu a správném držení páteře.

V tomto článku se podíváme na vývoj ergonomického sezení, kulturní a spirituální význam pozice v kleku, vznik a rozvoj klekacích židlí – zejména díky norské značce Varier, která stála u jejich zrodu. Zaměříme se také na zdravotní přínosy tohoto způsobu sezení a ukážeme, proč může být klekací židle nejen prevencí bolestí zad, ale i nástrojem pro lepší dýchání, soustředění a celkovou harmonii těla a mysli.

Sedavý, neboli převážně vsedě strávený způsob života, se stal typickým rysem moderní doby. S nástupem digitálních technologií, rozvojem služeb a rozšířením kancelářské práce se výrazně snížila nutnost fyzické aktivity během dne. Náš životní styl se stal chronicky nehybným. Podle údajů Světové zdravotnické organizace nesplňuje téměř třetina dospělých ani základní doporučení na 150 minut středně intenzivního pohybu týdně. A situace je ještě znepokojivější u mladší generace – až 81 % dospívajících vykazuje kriticky nízkou úroveň pohybové aktivity.

Naše tělo je stvořeno k pohybu. Pokud většinu dne prosedíme, trpí tím zdraví fyzické i duševní. Naopak, začneme-li krok za krokem odbourávat nezdravé návyky dlouhého sezení, můžeme pocítit více energie, lepší náladu a časem i zlepšení zdravotních ukazatelů. Nikdy není pozdě začít – třeba hned teď: narovnejte se, vstaňte od čtení a rozhýbejte se, vaše tělo vám poděkuje. Každý malý pohyb navíc je investicí do vašeho zdraví.